Rakousko - Attersee (4.-6.7.2008)
17.07.2008 08:21Pátek
Po velice vydařeném mistrovství, kde jsme si s Ostravským týmem FTO potvrdili další potápění, tentokráte na rakouském jezeře Attersee, se tento termín konečně přiblížil. Musím přiznat, že na takhle nenaplánovanou akci do zahraniční jsem ještě nejel. Dal jsem auto do pořádku a dokonce přikoupil střešní box. Z počátku jsme se nemohli shodnout zda budeme spát v kempu či penzionu (neměli jsme zajištěné žádné ubytování) tak jsme pro jistotu vzali s sebou vedle jídla a cajku na potápění i tábornické vybavení. Po klasickém, více než hodinovém zpoždění, se naše čtyřčlená posádka (Vašek s přítulkyní Katkou, Martin a Hynek) se konečně vydala směr Attersee. Po krátké diskuzi, zda se ještě vrátit pro navigaci a ztratit tak 10 minut, se diplomaticky rozhodlo, že nikoliv - vytisknuté mapy musí stačit. Jak se později ukázalo, stálo nás toto rozhodnutí nejen nervy, ale i najetých 70km navíc. V cílovém městečku na nás již čekal Morfeus z Ostravského týmu FTO, který nás zavedl do parádního penzionu, jenž mezitím stačil zajistit. Za cenu 20€ za noc a snídani jsme si nemohli přát více. Po krátkém brífinku, kde jsme zjistili, že z tisíci členného Ostravského týmu přijel pouze Morf, jsme šli spát a načerpat tak síly na další den.
Sobota
Po vydatné snídani, kde jsme se seznámili z výpravou z Brna (Ocean Devils - freedive klub Brno - Hans, Víťa a Roman) a domluvili přibližné místo ponoru, jsme zabalili věci a vyjeli. Po chvíli hledání jsme narazili na travnatou jakoby-pláž s rozumným přistupem do vody. Zde si měla odbýt své "poprvé" naše nová konstrukce, princip odkoukaný od Ostraváků se však Martin snažil dovést k dokonalosti - což se ve vodě i potvrdilo. Po převlečení do neoprénu jdeme konečně zkusit Attersee o kterém jsem toho tolik slyšeli. Voda ze břehu vypadá velice čistě a hodinky ukazují teplotu 20 °C. Po spuštění lana kousek od břehu narážíme na dno v cca 40ti metrech což pro rozpotápění stačí všem, spouštíme proto i ostatní lana a začínáme to, pro co jsme sem přijeli. Viditelnost u hladiny je dosti špatná (kolem 5m) - termoklina do cca 9m, kde teplota prudce klesá, zato viditelnost se zvětšuje každým metrem.
Po dopoledním rozpotápění se vracíme na oběd a odpočinek do základního tábora. Odpolední potápění se neslo v duchu individuálních výkonů v různých disciplínách. Já si i přes dopolední problémy s dutinami (naštěstí Otrivin během odpočinku pomohl) zakopal do 29m což jsem nakonec vzhledem k nedávné maximálce v Chorvatsku (31,4m) považoval vzhledem k podmínkám za uspokojivé, Hynek ačkoliv se věnoval spíše free immersion (ručkování po laně) zakopal s ploutví do 38m a Martin se věnoval technice s novou monoploutví a mělkým ponorům. Velice překvaplil nováček Brněnského týmu Roman, jenž překonal hranici 45ti metrů navíc v čase přesahujícím 2.30 -ještě jednou gratulujeme! Večerní zhodnocení s trochou alkoholu již netřeba komentovat. :)
Neděle
Po snídaňovém brífinku jsme vyklidili penzion a vyrazili na jezero k posledním ponorům. Na návštěvu dorazil i předseda AIDA ČR Čanis, který trávil nedaleko svou dovolenou. Stejně jako předchozí den se každý potápěl tak, jak potřeboval. Hynek stejně jako předchozí den propadl kouzlu free immersion kde prohloubil svůj osobní rekord o dva metry (38m), Martin s novou monikou 42m. Chvilkou strachu a napětí si prošli kluci z Brna, kdy Roman při pokusu překonat 50ti metrovou hranici v posledních metrech blackoutoval, vše ale dopadlo dobře a kluci si odnesli hodně cenných zkušeností.
Akci hodnotíme všichni za velice vydařenou, na skvělé lokalitě a s bezvadnýma pohodovýma lidma. Navíc jsme dohodli budoucí akce na Barboře a Egyptě. Rozhodně je pro co trénovat. A jako bonus na na konec jsme si cestu bez navigace standartně protáhli o nějakých 50km. :)
Vašek
———
Zpět